Jak poznat alergickou kontaktní dermatitidu a co na ni pomáhá

Jak vypadá dermatitida?
Alergická kontaktní dermatitida se projevuje těmito příznaky:
– zarudnutí, 
– svědění,
– pálení, 
– suchá kůže, která praská a je podrážděná,
– otok nebo puchýřky,
– tzv. alergické pupínky, které mohou připomínat akné. 

Tato svědivá vyrážka se většinou projeví až 48 až 72 hodin po kontaktu s alergenem. Alergická kontaktní dermatitida vzniká, když látka, na kterou jste citliví (alergen), vyvolá imunitní reakci ve vaší kůži. Klíčovou roli hrají T-lymfocyty – bílé krvinky, které si dokážou zapamatovat látku, která tělu vadí. Při opakovaném kontaktu s ní ji identifikují a spustí zánětlivou reakci, která se navenek projeví podrážděním kůže.
Reakce se nejčastěji objeví v místě kontaktu, ale může se rozšířit i jinam – například z prstů na oční víčka, když se daného místa nevědomky dotýkáte. 
Ne každý ale reaguje stejně. Látka, která vám způsobí alergii, může být pro ostatní naprosto neškodná. Alergie na kůži se může objevit už po jednorázové expozici, ale klidně můžete být roky v kontaktu s alergenem, než dojde k reakci. 

Jak dlouho trvá kontaktní dermatitida?
Mírnější případy často odezní během několika dní, pokud se kůže už nedostává do kontaktu s alergenem nebo dráždivou látkou. U silnějších reakcí ale může vyrážka přetrvávat déle, i dva až čtyři týdny.
Pokud opakovaně přicházíte do styku s alergenem, může se u vás vyvinout chronická alergická dermatitida. Čím déle jste v kontaktu s alergenem, tím déle trvá léčba. 

Nejčastější místa postižení
    • Obličej, krk a pokožka hlavy – reakce na kosmetiku (krémy, šampony, parfémy apod.). 
    • Ruce, prsty a zápěstí – kontaktní dermatitida na rukou se objevuje často po úklidu, mytí nádobí nebo kontaktu s kovy.
    • Podpaží – časté místo reakce na deodoranty či zbytky pracího prášku v oblečení.
    • Genitální oblast – citlivá kůže může reagovat na hygienické pomůcky, mycí prostředky, textil nebo latex.
    • Ústa, dásně a okolí rtů – alergická reakce se může objevit i po zavedení zubního implantátu – projeví se zánětem dásně, pálením v ústech nebo podrážděním v oblasti brady. Na vině bývají kovy nebo akryláty obsažené v cementech či provizorních náhradách.
    • Nohy a chodidla – obvykle po kontaktu s botami, ponožkami nebo krémy.
Pokud si postižené místo opakovaně škrábete, může se objevit i mokvání doprovázené tvorbou krust. To vytváří vhodné prostředí pro růst bakterií nebo hub a může způsobit infekci.

Příčiny alergické dermatitidy 
Alergickou kontaktní dermatitidu často způsobují látky, se kterými se běžně setkáváme. Stačí málo a pokožka zareaguje podrážděním nebo vyrážkou. Na co si dát pozor?
    • Kosmetika (včetně parfémů a mycích přípravků) – barvy na vlasy, laky a odlakovače na nehty, deodoranty, krémy, parfémy, opalovací přípravky nebo vody po holení. Mnohé obsahují vonné látky, konzervanty nebo barviva, které mohou pokožku podráždit.
    • Čisticí a úklidové prostředky – přípravky na mytí nádobí, různé čističe nebo prací prostředky mohou obsahovat dráždivé chemikálie. 
    • Léčivé přípravky na kůži – například masti s antibiotiky, antihistaminika nebo přípravky s lokálními anestetiky. Častá je alergie na náplast jako reakce na kalafunu, látku běžně přítomnou v lepidlech. 
    • Textil a obuv – chemikálie používané při výrobě oblečení nebo bot, jako jsou barviva, antioxidanty, třísloviny v kůži nebo urychlovače vulkanizace, které se používají při výrobě rukavic, obuvi či gumiček u prádla.
    • Kovy – alergie na kovy patří mezi jednu z nejčastějších. Známá je alergie na nikl, běžný v bižuterii, přezkách, knoflících, mobilních telefonech a starších zubních výplních. Alergie na zlato sice není tak častá jako na nikl, ale u citlivých jedinců může způsobit nepříjemné reakce – zejména při kontaktu se zlatem s příměsí dalších kovů.
    • Rostliny – například jedovatý břečťan – obsahují silné přírodní alergeny, které mohou způsobit prudkou reakci.
    • Guma a latex – rukavice, boty, balonky, kondomy nebo katetry – často způsobují podráždění u lidí s alergií na latex nebo příměsi používané při jeho zpracování.
    • Vonné látky v domácnosti – skryté alergeny se mohou objevit i v běžných věcech, jako jsou aviváže, osvěžovače vzduchu nebo aromatické svíčky.

Která onemocnění si můžete splést s alergickou dermatitidou?
Ne každá svědivá vyrážka znamená alergickou dermatitidu. Svědění, zarudnutí nebo podráždění může mít celou řadu příčin.

1. Iritační kontaktní dermatitida
Na rozdíl od alergické varianty nejde o reakci imunitního systému, ale o přímé podráždění pokožky. Způsobují ji dráždivé látky, se kterými přichází kůže do kontaktu – například voda, mýdla, čisticí prostředky a rozpouštědla.
Typické je, že se může objevit okamžitě po jednorázovém kontaktu s dráždivou látkou, například při použití silného čističe bez rukavic. Ale někdy se rozvíjí postupně, po opakovaném vystavení – třeba u lidí, kteří si často myjí ruce nebo pracují ve vlhkém prostředí.

2. Atopická dermatitida
Zatímco kontaktní dermatitida vzniká po přímém kontaktu kůže s dráždivou látkou nebo alergenem, atopická dermatitida souvisí spíše s vrozenou přecitlivělostí imunitního systému. Projevuje se u lidí, jejichž pokožka má oslabenou ochrannou bariéru – spouštěčem mohou být stres, suchý vzduch nebo náhlé změny teploty.

3. Kontaktní kopřivka
Objevuje se pár minut po kontaktu s dráždivou látkou (například latexem) a rychle mizí. 

4. Plísňové infekce
Plísně se často projevují podobně jako dermatitida – zarudnutím, olupováním a svěděním kůže. Zatímco dermatitida je zánět neinfekčního původu, plísně jsou mikrobiální infekce, které vyžadují antimykotickou léčbu. 

5. Alergie na pot (cholinergní kopřivka)
Někteří lidé reagují vyrážkou na vlastní pot – při fyzické námaze, horké sprše nebo stresu. Projevy se objevují rychle po pocení, často v podobě svědivých pupínků. 

Kdo trpí alergickou dermatitidou?
Zajímavostí je, že alergická dermatitida trápí častěji ženy – a není divu. Častými spouštěči jsou šperky s niklem nebo nehtová kosmetika s akryláty. Ale dermatitida se netýká jen dospělých – už malé děti mohou být citlivé na nikl. U seniorů se zase často objevuje alergie na lokální antibiotika. 

A co profese? Nejvíce ohroženi jsou ti, kteří jsou denně v kontaktu s chemikáliemi – např. kadeřnice, zdravotníci, uklízečky, malíři i květináři. Pokud máte navíc citlivou pokožku nebo chronické kožní onemocnění, může být vaše kůže k alergickým reakcím náchylnější.

Jak alergické kontaktní dermatitidě předcházet?
U alergické kontaktní dermatitidy hraje prevence zásadní roli. Většinou nestačí změnit jen jednu věc v rámci vaší denní rutiny, ale o mnoho účinnější je kombinace několika jednoduchých kroků:
    • Vyhýbejte se známým alergenům. Sledujte složení kosmetiky, čisticích prostředků i textilu. Dávejte pozor na parfemaci, konzervanty, kovy (např. nikl), latex nebo rostlinné výtažky.
    • Umyjte si pokožku. V případě jedovatého břečťanu apod. můžete většinu látky způsobující vyrážku odstranit, pokud si pokožku ihned po kontaktu s ní umyjete. Použijte jemné mýdlo bez parfemace a teplou vodu. Vyperte také veškeré oblečení nebo jiné předměty, které přišly do kontaktu alergenem.
    • Noste vhodné ochranné rukavice, ochranné brýle a další ochranný oděv. U alergie na latex používejte nitrilové nebo vinylové rukavice. Dbejte na to, aby byly bez pudru a dobře seděly – a pokud možno je nenoste dlouhodobě bez přestávky.
    • Pokožku pravidelně hydratujte. Suchá a popraskaná kůže je náchylnější ke vstřebávání dráždivých látek. Změkčující krémy by měly být každodenní rutinou – zejména po mytí rukou. 
    • Používejte bariérový krém Dermaguard. Vytváří na pokožce neviditelný film, který ji chrání 4–6 hodin, a to i po opakovaném mytí. Je vhodný při práci s vodou, chemikáliemi, kovy i kosmetikou. Neobsahuje parfemaci ani lanolin a mohou ho používat i lidé s citlivou pokožkou. Seženete ho u nás na e-shopu, ve vybraných lékárnách (např. Benu) nebo na Alze. 

Jak se diagnostikuje alergická kontaktní dermatitida?
Diagnostika začíná důkladným rozhovorem u dermatologa – tzv. anamnézou. Lékaře zajímá, jaké produkty používáte, s čím vaše pokožka přichází do kontaktu, kde se vyrážka objevuje a jak dlouho přetrvává. Už to často napoví, zda jde o alergickou reakci, nebo jiný kožní problém.
V některých případech ale samotná anamnéza nestačí a je potřeba přistoupit k testům:
1. Test otevřené aplikace
Jednoduchý, ale užitečný postup, zejména pokud máte podezření na konkrétní kosmetický přípravek – třeba krém nebo šampon. Produkt se několikrát denně nanáší na malou plochu citlivé pokožky, nejčastěji na vnitřní stranu paže, a to po dobu několika dní. Pokud se v místě aplikace objeví podráždění, je to jasný signál, že daný produkt vaší kůži nesvědčí.
2. Náplasťové testy (epikutánní testy)
Používají se tehdy, když se reakce opakuje nebo je výraznější. Dermatolog pomocí speciálních náplastí aplikuje obvykle na záda malé množství potenciálních alergenů. Náplasti se ponechají 48 hodin a poté se vyhodnocuje, zda došlo k reakci.
3. Mikroskopické vyšetření 
Když je potřeba vyloučit jinou příčinu vyrážky – zejména plísňovou infekci, provádí se seškrábnutí kůže z postiženého místa. Vzorek se zkoumá pod mikroskopem nebo se kultivuje. Výsledek ukáže, zda jde o infekci, která vyžaduje antimykotickou léčbu.
4. Test na nikl
V některých případech je možné provést tzv. nápadový test, který odhalí přítomnost niklu ve špercích, knoflících, hodinkách a dalších kovových předmětech. Používá se jako doplňková metoda při podezření na kontaktní alergii na kovy.

Co na alergickou dermatitidu zabírá nejvíce?
Základem léčby kontaktního ekzému je vyhýbání se alergenu a volba vhodné terapie. 

1. Změkčující krémy a masti (emoliencia)
Ty by měly být základem každodenní péče. Hydratují, zklidňují podrážděnou pokožku a pomáhají obnovit narušenou kožní bariéru. Jako první pomoc při svědění či zarudnutí můžete také sáhnout po některé z běžně dostupných mastí na vyrážku – ideálně bez parfemace a s protizánětlivým účinkem.
2. Kortikosteroidy
Masti na kontaktní dermatitidu s obsahem kortikosteroidů se používají při výraznějším zánětu, zarudnutí a svědění kůže. Nanášejí se přímo na postižená místa, většinou krátkodobě. Slabší přípravky jsou vhodné pro citlivé oblasti (např. obličej), silnější u rozsáhlejších projevů.
U těžších reakcí se krátkodobě podávají kortikosteroidy v tabletách. Pomohou rychle zmírnit silný zánět, ale kvůli vedlejším účinkům se používají jen omezeně.
3. Antibiotika 
Pokud se podrážděná kůže infikuje (např. v důsledku škrábání), je potřeba nasadit antibiotika. 
4. Fototerapie 
Při opakujících se nebo chronických projevech, které nereagují na běžnou léčbu, může dermatolog doporučit UV terapii. V některých případech se kombinuje s podáním speciálních léků, které zvyšují citlivost kůže na světlo – tato metoda se nazývá fotochemoterapie.
5. Imunosupresiva
V těžších případech lze nasadit léky tlumící imunitní systém. Používají se však výjimečně.
6. Imunomodulační přípravky 
Alternativa ke kortikoidům – hodí se pro dlouhodobé použití nebo pro citlivé oblasti, jako jsou víčka, krk nebo obličej. Působí protizánětlivě a nehrozí riziko ztenčení kůže.

Život s alergickou dermatitidou 
Alergická kontaktní dermatitida se dá zvládnout pomocí vhodné léčby – pokud víte, co ji spouští. Všímejte si složení výrobků, které používáte, a dejte pokožce čas se zklidnit. I malá změna v péči může mít velký efekt.

Zdroje:
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/contact-dermatitis/symptoms-causes/syc-20352742
https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/6173-contact-dermatitis
https://www.nhs.uk/conditions/contact-dermatitis/