Kontaktní ekzém
Nejčastěji kontaktními ekzémy trpí lidé s atopickým ekzémem a lidé opakovaně pracující s chemickými látkami a s kovy.
U lidí s atopickým ekzémem se objevuje i kontaktní ekzém proto, že funkce jejich pokožky je oslabená nemocí. Je suchá, křehká, a proto se snadno podráždí.
U pracovníků ve zdravotnictví, ve strojní výrobě nebo u kadeřnic se kontaktní ekzém objeví proto, že časté mytí rukou, používání desinfekcí, přítomnost kovového prachu nebo vlasové chemie naruší ochrannou bariéru kůže, a ta začne reagovat podrážděním.
Lékaři rozlišují několik forem kontaktních ekzémů
Alergický kontaktní ekzém je systémové onemocnění. Pokožka reaguje nejčastěji na jeden, dva alergeny, které odhalí kožní testy. Dochází k reakci nejen kůže, ale také jiných orgánů. Kromě vyrážky se může objevit otok, dušení, teplota, křeče.
Iiritační (dráždivý) kontaktní ekzém se objeví v místě kontaktu pokožky s dráždivou látkou. Začíná silným svěděním a zarudlou kůží. Objeví se vyrážka nebo puchýřky. Často se objeví keratóza, při které odumírající kožní buňky vytváří mozolům podobná místa (krusty). Ty praskají do hloubky a bolí.
Chronický kontaktní ekzém má příčinu v dlouhodobém opotřebování kůže. Projevuje se zarudnutím, olupováním, zhruběním kůže. Kůže je suchá, šupinatí, tvoří se v ní mikrotrhlinky. Může a nemusí svědit. Nejčastěji postižené jsou hřbety a dlaně rukou.
Kontaktní ekzém z tělních tekutin - moč, pot, sliny a stolice při dlouhodobém styku pokožku dráždí. Objevuje se vyrážka ve formě pupínků, kůže rudne a loupe se. Na zapařených místech se přemnožují bakterie, pokožka zapáchá a při doteku pálí.
Airborne (vzdušný) kontaktní ekzém způsobují dráždivé výpary a mikročástice. Vyskytuje se na krku a obličeji, často kolem očí. Kůže je zarudlá a suchá, tvoří se hrbolky a pupínky které mohou praskat do krve.
Dyshidrotický ekzém se objevuje především na dlaních a v meziprstí nebo na ploskách nohou. Pod kůží se nalévají puchýřky, které prokvétají na povrch pokožky. Kůže se loupe a velmi svědí. Ekzém vytváří mokvavá ložiska.
Akutní toxický kontaktní ekzém postihuje každého, kdo s látkou přijde do styku. Poleptaná kůže reaguje tvorbou až velmi hlubokých puchýřů a loupání v cárech.
Léčba kontaktního ekzému
Léčí se pouze příznaky jako je svědění, praskliny, loupání kůže, otoky a puchýře. Při známé přecitlivělosti je hlavním bodem úspěchu dodržovat prevenci, které omezuje podráždění. V první řadě je třeba věnovat pozornost pokožce a to každodenně. Pro její ochrannou funkci je třeba, aby byla dobře hydratovaná, a aby organismus dostával potřebné vitamíny a minerály.
Obnova narušené kůže trvá asi 30 dní. Proto je třeba citlivou a narušenou kůži chránit před stykem s látkami které jí dráždí. K tomu slouží bariérový krém Dermaguard.
Při výskytu kontaktního ekzému v malém rozsahu postačí přípravky volně prodejné v lékárnách.
Platí pravidlo suché na suché, mokré na mokré.
To znamená, že mokvavé projevy léčíme obklady a koupelemi (řepík, řebříček, černý čaj, silně ředěný hypermangan) a mažeme ichtoxylovou mastí nebo zinkovým olejem. Nepoužíváme pudry ani mastné masti.
Na suché projevy můžeme vyzkoušet zinkovou mast a krémy s hydratačním, hojivým a proti svědícím efektem. Snažíme se kůži nerozškrábat. Pokud je pokožka rozškrábaná, je třeba namazat zklidňující mastí a použít sterilní krytí, aby nedošlo k druhotné infekci. Stejně postupujeme u puchýřů. Nepropichujeme, neškrábeme a použijeme sterilní krytí.
Léky na předpis
Nejúčinnějšími léky jsou kortikoidy ve formě mastí, v těžkých případech ve formě tablet či injekcí. Mají různou sílu účinku. U běžně předepisovaných mastí je riziko vedlejších účinků minimální. Nepoužívají se tak dlouho, aby kortikoidy rozhodily hormonální systém. Problémy mohou nastat, když je třeba předepsat lék velmi silný, nebo když se ekzém opakuje v krátkých intervalech stále dokola.
Časté používání kortikoidních mastí se projevuje tzv. pergamenovou pokožkou. Ta je světlá, jemná a náchylná k poškození. Proto je dobré po léčbě kortikoidy používat denně bariérový krém Dermaguard, aby pokožce poskytnul čas k regeneraci.
